Pojedeme do hor

Auto se opět rozjelo a zamířilo vlevo. Hory před nimi se pomalu přobližovaly. Po dvou hodinách cesty dorazili do malé vesničky blízko hor. Nebylo v ní však ani živáčka.

"Kde všichni jsou?" zeptala se Diana.

"Nejspíš se někde schovávají."

A tak pokračovali dál do hor. Když nastala noc, došel jim benzín. Rozhodli se, že v nim přes noc přespí, něž se vydají dál.

Brzy ráno je probudil tlukot na skla auta. Před autem stálo několik lidí. Garry s Dianou tedy vystoupili.

"Kdo jste?" zeptal se Garry lidí.

"My jsme z vesnice nedaleko odtud," odpověděla mu jedna žena. "Kdo jste vy a co tady děláte?"

"Já jsem Garry a tohle je moje žena Diana. Uvnitř auta jsou ještě naše děti. Jsme tady abychom našli úkryt před mimozemšťany."

"Tak to tedy pojďte s námi," vyzval je muž.

Garry s Dianou na chvíli váhali. poté si vzali všechny své věci z auta a vydali se za lidmi, kteří je našli a doufali, že se dostanou do úkrytu, kde by přežili celou invazi.

Pro napsání komentáře či zodpovězení ankety se vraťte na hlavní stránku povídky