Počkají, co se stane

"Počkáme a uvidíme, co dál." řekl Garry.

"Dobře," řekla Diana a šla za dětmi do kuchyně. Garry se opět vyhlédl z okna. Zdálo se, že už vesmírné lodě přistály. Teď už stačilo jen čekat.

Minuty utíkaly a Diana už byla netrpělivá.

"Nepojedeme už," zeptala se.

"Ještě chvíli."

Garry stále pozoroval ony dvě lodě a čekal, co udělají. Chvíli se nic nedělo, když náhle obě lodě vzlétly. Stoupali přímo vzhůru, z čehož Garry usoudil, že asi odlétají. Jenže se mýlil. Oslňující záblesk, který loď udělala na chvíli Garryho oslepila. Diana se k němu ihned přiřítila.

"Co se děje?"

"Nic nevidím, nic nevdím."

Diana jej v rychlosti zvedla a křikla na děti: "Pojťe mi pomoct!"

Ty okamžitě přiběhly a pomohly matce donést otce do kuchyně. Tam ho posadili na židli.

"Už je to dobrý," řekl Garry.

"Opravdu?"

"Jo."

Vtom se zatřásla země. A ozval se takový podívný pískavý zvuk.

"Co to kruci je?" řvala Diana, snažící se zakrýt si uši.

"To nevím."

Garry doběhl k oknu a vyhlédl. K jejich domu se od centra blížila obrovská stěna ohně. Garry se otočil, pohlédl na svou ženu a řekl: "Miluji tě."

"Já tebe taky."

Potom přišla ohnivá vlna, ketrá je usmrtila. ta poté pokračovala dál, až zničila celé město.

Pro napsání komentáře či zodpovězení ankety se vraťte na hlavní stránku povídky