ty vole fakt super, genialny napad, take nieco som este nikdy nevidel ze si mozem vybrat rozhodnutie. cOOl!
2012
17.03.2009 20:44
Zvuk sirény se rozléhal celým městem. Garry vyhlížejíc z okna pozoroval, jak obrovské vesmírná loď přeletěla nad jeho domem a jak zamířila do centra města. "Už to začalo," zašeptal, poté zatáhl závěsy a vešel do malé kuchyně, kde seděla jeho žena Diana s dětmi. Ty se jmenovaly Toby a Lucy.
"Co budeme dělat?" zeptala se Diana.
"Netuším," odpověděl jí a sedl si na poslední volnou židli v místnosti.
"Co když zaútočí?"
"A co když ne?"
"Proboha Garry! Co budeme dělat když zaútočí?"
"Utečem a nebo se schováme. Co jiného asi!" Garry zmlkl a Diana taky. z dlouhé chvíli ticha je vyrušil zvonek.
"Kdo to asi tak muže být?"
"Zůstaň tday s dětmi," řekl Garry Dianě a zamířil ke dvěřím. Chvíli zaváhal a pak je otevřel.
"No konečně. Už jsme myslel, že neotevřeš."
"Co tady děláš jimmy?"
"Co asi. jdu pro tebe. všechny nás povolávají do služby. Máme se okamžitě dostavit do centra."
"Ale já nikam nejdu Jimmy."
"Nepovolují se žádné výjimky."
"Ale má rodina..."
"Co se to tady děje?" zeptala se Diana, která se náhle objevila vedle Garryho.
"Jsi voják Garry. A tvou povinností je chránit naši zemi! Ať se děje co se děje, musíš jít."
"To snad nemyslíš vážně Jimmy. Garry, řekni mu, že zůstaneš s námi. Nemůžeš nás tu nechat."
"Garry, toto je rozkaz! Jestli se mnou nepůjdeš, budeš obviněn z vlastizrady."
"Cože?" vykřikla Diana. "To, že nepůjde bojovat proti bytostem z vemíru je vlastizrada? To má chcípnou jen kvůli tomu, že to řekl nějaký starý páprda?"
"Je vojákem a proto musí dělat to, co je v jeho popisu práce!"
"Garry, řekni mu, že nikam nejdeš!"
"Ne Garry, musíš jít okamžitě se mnou. To je rozkaz!"
Garry byl zticha a přemýšlel, jak se rozhodnout.
Diskuze k povídce
:-P
Datum: 04.05.2009 | Vložil: Zlatíí:)
Jaaj...to jo..:)mOOc se mi libi:);)Sikula si nasa triidni Tondo:);)
...
Datum: 09.04.2009 | Vložil: Bejbiyna
Ty jsi někam chvátal? Beno proč se mi tak povídka zdá taková šup šup? Vždyť za 3 nebo 4 stránky se toho stalo hrozně moc, měl by ses víc rozepsat. Líbil se mi první odstavec, až na to "Ty se jmenovaly..."
Zkus ´do psaní zařadit i pocity postav, přímá řeč je sice oživující prvek tvorby, ale při psaní podobných témat se spíše hodí právě ty myšlenky. Jde přece o život a v těch chvílích člověku prolétne hlavou spousta věcí....většinou těch nejmoudřejších a nejkrásnějších za život.
Re: ...
Datum: 10.04.2009 | Vložil: Tonda
Do povídky jsem prvně chtěl dát pocity postav, jenže celá povídka by se hodně moc prodloužila a jelikož bylo málo času (a taky strašný nervy) rozhodl jsem se povídku napsat tak, jak si ji ted můžeš přečíst. U další povídky (jak u samostatné tak i u interaktivní) se pokusím zaměřit více na pocity. Ale doufám, že to nepřeženu a že z toho nebude jen nějaká citová "sračka", která se nebude dát číst.
Re: Re: ...
Datum: 12.04.2009 | Vložil: Bejbiyna
Chvátánim ještě nikdo nic nedokázal, to si nejprve, hlavně při psaní, uvědom. Jinak nikdo po tobě nechce nějaké citové sračky:)
Koment!!!!
Datum: 06.04.2009 | Vložil: Míša
SUPER! SUPER! SUPER! SUPER! Je to naprostá bomba!!!!!!!!!!
Re: Koment!!!!
Datum: 06.04.2009 | Vložil: Tonda
No, žádný literární zázrak to není. Jen to tu obyčejnou povídku spestřuje ten výběr.
Re: Re: Koment!!!!
Datum: 07.04.2009 | Vložil: Míša
Zpestřuje.....
A já jinak tvrdím, že je to suprovka!!!!!
