Pojedeme do hor
Auto se opět rozjelo a zamířilo vlevo. Hory před nimi se pomalu přobližovaly. Po dvou hodinách cesty dorazili do malé vesničky blízko hor. Nebylo v ní však ani živáčka.
"Kde všichni jsou?" zeptala se Diana.
"Nejspíš se někde schovávají."
A tak pokračovali dál do hor. Když nastala noc, došel jim benzín. Rozhodli se, že v nim přes noc přespí, něž se vydají dál.
Brzy ráno je probudil tlukot na skla auta. Před autem stálo několik lidí. Garry s Dianou tedy vystoupili.
"Kdo jste?" zeptal se Garry lidí.
"My jsme z vesnice nedaleko odtud," odpověděla mu jedna žena. "Kdo jste vy a co tady děláte?"
"Já jsem Garry a tohle je moje žena Diana. Uvnitř auta jsou ještě naše děti. Jsme tady abychom našli úkryt před mimozemšťany."
"Tak to tedy pojďte s námi," vyzval je muž.
Garry s Dianou na chvíli váhali. poté si vzali všechny své věci z auta a vydali se za lidmi, kteří je našli a doufali, že se dostanou do úkrytu, kde by přežili celou invazi.
Pro napsání komentáře či zodpovězení ankety se vraťte na hlavní stránku povídky