"Na náměstí."

"Já věděl, že to řekneš." řekl Tommy a na nejbližší křižovatce zabočil doleva.

"Vzhůru do pekel." řekl na konec a začal se smát. Však jeho ten smích přejde, pomyslel si Garry. Dál už nad tím neuvažoval a celou cestu myslel na svou ženu a přemýšle, zda-li udělal správně.

"Tak, jsme tady," vyrušil ho Tommy. Auto zastavilo a oba dva vystoupili. Před nimi se nacházelo náměstí, po kterém pobíhali vojáci a připravovali se na útok. Přímo nad nimi se objevila vesmírná loď, která se snažila přistát.

"Proč do té lodě nestříli?" zeptal se Garry.

"Protože kapitán vydal rozkaz nestřílet do té doby, dokud nebudeme přesně vědět, že jsou nepřátele."

"A nebude už potom pozdě?"

"Kdo ví."

Garry s Tommym došli do jednoho stanu, kde si vzali sbraně a výstroj.

"Tak, připravenej?" zeptal se Tommy, který už byl plně vybavený.

"To si piš."

"Tak vzhůru do akce."

Oba dva vyšli ven a přidali se k ostatním vojákům, kteří čekali, co vesmírná loď uděla. Ta už přistála na střeše mrakodrapu.

"No teď uvidíme, co se stane." řekl Garry.

V tom se v přízemí mrakodrapu, na kterém přistála loď, objevila jakási postava. Po chvíli se objevili další. pak další a další. Za chvíli bylo celé přézemí přeplněno bytostmi z jiné galaxie.

"Proč nic nedělají?" zeptal se Jimmy.

"Možná čekají na to, co uděláme my."

V tom jeden z nich natáhl ruku, v níž držel jakýsi předmět, který potom hodil mezi vojáky v první řadě.

"Co to kur.."

Mohutná exploze odhodila všechny vojáky několik desítek metrů dazadu.

"Tak to jsou nepřátelé," vykřikl Garry, zvedl se ze země a pomohl Jimmymu na nohy.

"Tak tohle si tedy odpykají."řekl jen a začal po miámozemšťanech střílet. Ti vytáhli zase své zbraně a začali střílet po vojácích. Garry se kryl za jedním autem, když v tom ho jeden z nepřátel zasáhl do levé ruky.

"Ksakru!" vykřikl.

"Garry, dávej..." Jeho větu ukončila rána do hlavy, která mu okamžitě sebrala život.

"Ne!"

Garry se podíval kolem sebe. Většina vojáků již byla mrtvá a ti co zbyli se buď snažili utéct nebo umírali jako ostatní. Vedle Garryho se náhle objevil jeden z nepřáetelů. Ten na něj namířil a vystřelil. Ještě než rána ukončila jeho žibot, projela jeho hlavou poslední myšlenka: Diano, odpusť mi.

Pro napsání komentáře či zodpovězení ankety se vraťte na hlavní stránku povídky