"Ke kostelu."
"No, jak myslíš." řekl Jimmy a na nejbližší křižovatce zabočil vpravo. Cesta ke kostelu jim trvala jen několik minut. Když tam dorazili, před kostelem se shlukovalo několik lidí, kteří se chtěli dostat dovnitř. Kolem kostela se také shromažďovali vojáci, kteří se připravovali k útoku.
"Tak čas se rychle připravit," řekl jimmy.
Oba dva vystoupili z auta a vešli do jednoho stanu, kde si vzali zbraně a uniformu.
"Připravenej?" zeptal se Jimmy.
"Jo."
"Tak jdem."
Oba dva vyšli ze stanu a zamiřili k místu, kde se shlukovali ostatní vojáci. Nad nimi proletěla jedno velká loď, která přistávala na mrakodrapu a pak také dvě menší lodě, které přistály na silnici. Dveře obou lodí se otevřely a z nich vyšlo několik bytostí.
"No, tak uvidíme zda-li jsou nepřátelé, či nikoliv."
jedna z těch bytostí náhle vytáhla jakýsi přístroj, připomínající zbraň a začala střílet po vojácích.
"Takže nepřátele."
Jimmy a Garry stiskli spouště svých zbraní a začali střílet. Bytosti se však kulkám jaksi vyhýbali, což způsobilo, že vojáci nezabili ani jednoho, zatímco ti mimozemšťané zabili vojáků několik.
"Nemá to cenu." vykřikl Garry na Jimmyho.
"Ale má, však uvidíš až..." jeho větu dokončila kulka, která mu proletěla hlavou.
"Ne!" vykřikl Garry a vrhl se k Jimmymu. Jemu už však nebylo pomoci.
Garry opět vykřikl a začal střilet do bytosti. Jenže ta kulkám uhýbala. Jak Garry viděl, že to nemá cenu, schoval se za jedno auto a rychle uvažoval co dál. Jeho pohled zamířil ke kostelu, kam se schovávali ještě poslední vojáci a lidé, co byli venku. Potom jeho pohled spočinul na granátech, které ležely blízko něj. Co udělat? ptal se sebe sám v duchu. Pro co se rozhodnout?