Velice děkuji za rozsáhlé poznatky a připomínky k mé povídce. Opravdu si toho vážím, že si na to někdo udělal čas. Tak a teď k odpovědím:
1. Stephan - byl na tom celkem dost špatně, ale vzhledem k vyprávění jsem do jeho řeči průběžně nevkládal scény z blázince, které by jeho "šílenství" více prohloubily - podle mého názoru by to vytrhávalo čtenáře z děje a povídka už tak byla dost dlouhá na to, abych ji prodlužoval jen tím, že bych jeho vyprávění na chvíli utnul a pospal, jak "vyděšeně" se cítí a podobně.
I když je pravda, že jsem mohl do jeho vyprávění trochu přidat více jeho pocitů a hrůzy, které prožíval, čímž bych umocnil to, že se z něj poté stal "blázen", Lovecraft by to tak nejspíš udělal, ale já nejsem on ,a už tak se mi zdálo, že to omílání toho, jak to bylo strašné a děsivé, tam bylo už dost - proto jsem to nechal tak, jak to je, což možná byla i chyba.
Ohledně toho blázince. Sám se do něj nedostal, dali ho tam ti, kteří jej našli před jeho domem, z nichž někteří (počínaje zástupcem šerifa) byli členové kultu, takže tak učinili, aby jej měli po ruce a mohli se jej při případných problémech zbavit.
2. Trosky domu - no jeho sídlo bylo dost velké, a i když mohly plameny většinu domu pozřít, tak trosek nakonec bylo dost na to, aby byl problém se ke vchodu do jeskyně dostat - což samozřejmě využili přisluhovači Raghmokka, a jen pro jistotu (člověk totiž nikdy neví co se může stát) to zamaskovali tak, že nikdo kromě nich nic nenašel + máme tady zástupce šerifa, který si už zajístí, aby měl spoustu věcí pod kontrolou. A pokud už by někdo měl nějaké podezření, nebyl by problém se jej za včasu zbavit - což se týká také doktorky Watkinsové a strážníkovi poznámky o tom, že by se jí něco mohlo stát ( a tím nemyslím hned to, že ji budou muset oddělat). Stephanovi nikdo nevěřil, protože se v podstatě "nic" nenašlo a samozřejmě všichni jej považovali za blázna. Za to u ní, kdyby něco zjistila, by to už byl problém. Proto ta poznámka.
Uff... Snad jsem na nic nezapomněl a doufám, že jsem ti alespoň v něčem udělal trochu jasno (čímž nepopírám, že u mě není chyba, zatím se mi ale neozvalo moc lidí, tak nemohu posoudit ;-), i když hlavní problém vidím v tom, že s tím popisem z pohledu kultu se moc udělat nedalo (podle mě), protože příběh byl z "pohledu" Watkinsové a Stephana a ti o těchto věcech nevěděli a podle mého názoru, "doslovné" vysvětlení například od zástupce šerifa by to tu povídku tak nějak "zabilo", ale mohu se mýlit, možná by to povídce i prospělo.
Takže abych to nějak shrnul, celým tímto komentářem se nesnažím říct, že jsem neudělal nic špatně. Přiznávám, že několik věcí šlo napsat líp (o mnoho líp) a jak postupně zjišťuji, měl bych začít zapracovávat na "vysvětlování" již během děje a nenechávat to tak, aby si většinu musel čtenář domyslet. To pak dochází k tomu, že nikdo neví, jak jsem to myslel :D Ale žádný strachy, na další povídce na tom zapracuji!
A ještě jednou díky za komentář ;-)