Musím říct že je to opravdu dobrá povídka. Narozdíl od ostatních povídek co jsem četla na jinačích stránkách ty napíšeš jen to co je potřeba, abys vystihl danou situaci. Nerozpitváváš to jak dlouho jí trvalo udělat si účes nebo z jakého složení je látka z které má vyrobeny tričko. Taky se mi líbí že je to psáno z pohledů různých postav. Jen ke konci když už se to tam střídalo často sem se trochu ztrácela a musela sem se vracet abych zjistila kdo že to teda teďka má být.Ale jinak se mi to líbilo přidáválo to napětí a pak sem hltala jeden řádek za druhým. Podle mě je to taky dost originálně zvolený téma.
No abych se dostala k těm mojim pár nejasnostem. Hned na začátku jsem nepochopila to s tím nouzovým schodištěm které vede na střechu. Chápu že v některých domech může vést schodiště na střechu ale v tom případě bych ho nenazývala nouzovým :) pokud to teda není myšleno jako vtip že člověk ve stavu nouze jde na střechu spáchat sebevraždu.
Další věc z které sem byla tak trochu zmatená. Kde se tam zval polda? :D Sice mi po troše uvažování došlo že měl asi hlídat toho problémového pacienta kterého tam zrovna přivezli. Ale nebyl by tam teda už od začátku když Jonh vstupoval do pokoje? Nebo to přišel až něco uslyšel?
za další nechápu je kde se vzala na pokoji pacienta skříňka s chirurgickýma nástrojema. Nebo to byla nějaká vyšetřovna?
A jako poslední jen takovej detail :D ROŽNOUT mi moraváci tomu rozumíme ale nevím ja by na to koulali lidi v čech.
Na konec teda :) je to skvělá povídka a těším se až si od tebe přečtu i něco dalšího :)